Jdi na obsah Jdi na menu

Rozhovor s dvojčaty - Mírou a Davidem Sémem

23. 9. 2015

Oba jste se narodili 17. října 1991, ale jen jeden z vás se může pochlubit tím, že je starší. Který ze Sémáčků to je?

 

Míra: O celé dvě minuty jsem vyhrál já!

 

David: I když to nevypadá, tak starší je o dvě minuty Míra

 

Díky tátovi - fotbalistovi bylo jasné, že i vy budete běhat po trávnících. Kdy proběhly první fotbalové krůčky a proč zrovna v Soběchlebech?

 

Míra: První krůčky proběhly v 5 letech (myslím), ale chvíli to trvalo, moc nás to nebavilo, ale za rok jsme se k fotbalu vrátili a vydrželi doteď.

 

David: Bylo to asi v 5 letech a bylo to kvůli kamarádům ze školy, kteří nám řekli, že tam hrají, tak ať přijdem a bylo to.

 

Nebyla máma proti tomu, aby měla doma tři fotbalisty? 
 
 
Míra: To si nepamatuji přesně, ale myslím, že ne. Až s postupem času a přibývajícím věkem to bylo horší.
 
 
David: Určitě nebyla!
 
 
I ve 23 letech si vás trenér-táta občas splete. Pletli si vás trenéři i když jste hráli v přípravce/žácích/dorostu?
 
 
Míra: Trenéři si nás pletli odmala až do chlapů, už jsme si zvykli.
 
 
David: Pletli si nás pořád až do chlapů a i když nás trénuje táta, tak to vydrželo doteď laugh
 
 
Už jako malí jste chodili na zápasy Unčína a občas určitě i na pozápasové posezení do hospody. Máte z těchto akcí nějaký zážitek, na který nezapomenete?
 
 
Míra: Na pozápasové akce jsme chodili často, ale jeden nezapomenutelný zážitek nemám, je jich hodně.
 
 
David: Zápasy byly vždycky super a ty akce až v pozdějším věku a každá stála za to. V Unčíně byla vždycky super parta a super lidi a s pár z nich můžete na akce chodit i dnes po zápase laugh
 
 
Věděli jste už předem, že v chlapech budete chtít hrát za Unčín? Oba dva jste v době, kdy Unčín hrál okres určitě měli na vyšší soutěž.
 
 
Míra: S přibývajícím věkem jsme věděli, že asi za Unčín hrát budeme a pořád jsme chtěli víc a víc. Skoro všechny hráče jsme znali odmalička, a když nás a ostatní odchovance v áčku v Soběchlebech trenér moc nestavěl, bylo to každým půl rokem reálnější.
 
 
David: Myslím, že už v dorostu jsem věděl, že jednou za Unčín hrát budeme. V Soběchlebech jsme kvůli práci nehráli, a pak už se jenom čekalo jak a za jak dlouho se to stane.
 
 
Když svoje syny trénuje táta, bývá na ně přísnější než na ostatní hráče. Dává vám to doma sežrat když sehrajete nepovedený zápas?
 
 
Míra: To je jasný, doma to slyším pořád až do dalšího zápasu, a pak je to znova od začátku.
 
 
David: To můžete všichni slyšet už na hřišti, ale doma to pokračuje!
 
 
Asi celou kariéru hrajete spolu. Umíte si představit, že byste každý hrál v jiném týmu a dokonce proti sobě?
 
 
Míra: Proti sobě jsme nikdy kromě tréninku nehráli, ale jednou se to stát může. Ale v Unčíně asi budeme chtít oba zůstat až do konce kariéry.
 
 
David: Myslím si, že proti sobě nikdy hrát nebudeme. Kopačky pověsíme na hřebík v Unčíně. 
 
 
Určitě jste aspoň jeden zápas odehráli v jedné sestavě i s tátou. Jakej to byl pocit? To se poštěstí málokdy!
 
 
Míra: S tátou jsme odehráli víc než jeden zápas, pár jich bylo i za unčínský béčko. Pocit to byl skvělý, protože tohle se vážně jen tak někomu nestane.
 
 
David: Těch zápasů bylo víc, ale nejlepší byl v Trnovanech, kdy už nějakou dobu nehrál a musel nastoupit. Hrát s tátou je super. 
 
 
Frolda: V tom zápase v Trnovanech jsem si dal vlastňáka a tím začala moje unčínská kariéra laugh
 
 
Nemrzí vás, že s vámi nehraje ještě třetí dvojče - Vojta Mokriš?
 
 
Míra: Bylo by to hezký, ale na to je ještě čas. Vojta má jiné ambice a zadarmo ještě hrát nechce.
 
 
David: Určitě mě to mrzí, ale myslím si, že to jednou přijde. 
 
 
 
389255_2682383597804_1218555732_n.jpg
 
 
 
Dočká se Unčín další věhlasné posily? Vojtovi by to v unčínském dresu slušelo stejně jako na této fotce!
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Pár zápasů jste vedle sebe odehráli ve středu zálohy. Dokážete jeden druhého seřvat když něco zkazí? Nebo jste jako Rod a Tod ze seriálu Simpsonovi?
 
 
Míra: Seřvat asi jo, hlavně David mě, každý z nás si svoje k tomu druhému řekne na plnou hubu.
 
 
David: S tím nemáme problém. Většinou jsem prý já ten nervní a řvu na Míru, ale nemáme problém si vše říct navzájem. 
 
 
Dokážeš říct jednu přednost a slabinu o bráchovi?
 
 
Míra: Předností Davida je určitě bojovnost, slabinou to, že je nervák a hned začne řvát na rozhodčí, ale to se od minulé sezony dost zlepšilo.
 
 
David: Předností Míry je přehled a to, že patří k nejlepším stoperům v okresu. Slabinou měkkost, bojí se do někoho kopnout.
 
 
11209767_1142277939122201_6740146746146528313_n.jpg
 
 
 
 
 
 
I tento obrázek dokazuje, že Míra opravdu patří k nejlepším stoperům. O druhém chlapíkovi z fotky se to bohužel říct nedá cheeky nocrying
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Kdybys běžel sám na bránu a vedle tebe běžel brácha, zakončoval bys, nebo přihrával?
 
 
Míra: Záleželo by na situaci, určitě nemám problém přihrát bráchovi na gól.
 

David: Já radši přihrávám, jenom kdyby bylo 100% jasný, že se trefím, tak nepřihraju.
 
 
V sezoně 2014/2015 jsme postoupili do 1.B třídy. Byl to váš největší fotbalový úspěch nebo máte ve sbírce ještě něco lepšího?
 
 
Míra: Úspěchů pár bylo, hlavně ve starších žácích, kde jsme taky postoupili z okresu. V poháru jsme navíc v okresním kole porazili žáky Teplic a v krajském kole pak žáky Ústí. V chlapech je to zatím největší úspěch, dosud jsme jenom sestupovali se Soběchlebama.
 

David: Úspěchů bylo víc, Postup v žácích a dorostu. Největší zážitek pro mě byla záchrana Soběchleb v A třídě, když jsem dal 5 minut před koncem gól, který znamenal záchranu. Ale postup se tomu rovná kvůli celému týmu a skvělý partě.
 
 
Jak zatím hodnotíte probíhající sezonu? A jak to vidíte s konečným umístěním a bodovým ziskem?
 
 
Míra: Je to zatím začátek a rozkoukáváme se, ale bodů jsme mohli mít určitě víc. Zápasů je ještě hodně, tak doufám, že se to bude zlepšovat a body budou přibývat. Do toho 8. místa bychom být měli.
 
 
David: Zatím na tom bodově nejsme špatně, ale vzhledem k průběhům zápasů jsme měli mít minimálně o dva víc. Myslím si, že budeme do 9. místa.
 
 
Oba si rádi dáte pivečko, který z vás je větší piják? Já bych hlasoval pro Míru!
 
 
Míra: Neřekl bych, že jsem větší piják, jenom pravidelnější.
 
 
David: Jednoznačně Míra. Já už se tolik nezúčastňuji a tolik nevydržím.
 
 
Letošní rok byl plodnej na body, ale i na potomky hráčů. Dcerku má Karel Mach, syna Radek Černý, čáp přiletí i k Jiřinovi. Kdy plánujete z trenéra udělat dědu? Jestli si chcete se syny zahrát na jednom hřišti, tak máte na čase!
 
 
Míra: Klukům k potomkům gratuluji, já ještě nic takového neplánuji, času je dost.
 
 
David: Myslím si, že zatím je čas. Kluci jsou šikovní a tímto jim gratuluji!
 
 
Děkujeme za rozhovor a dalším pánem na holení bude Karel Mach!